Nejvyšší soud USA

AppleInsider může získat přidruženou provizi za nákupy uskutečněné prostřednictvím odkazů na našich stránkách.
Nejvyšší soud projevil nezvyklé sebevědomí při řešení paragrafu 230 a uvedl, že jelikož nejsou ani zdaleka odborníky na internet, o budoucnosti webu by měl pravděpodobně rozhodovat Kongres.
Nejvyšší soud tento týden projednává dva případy, které se oba týkají paragrafu 230, který dává platformám imunitu před obsahem jejich uživatelů. Ve věci Gonzales vs Google se případ týká Nohemi Gonzalezové, která zemřela při útoku ISIS, o němž žaloba tvrdí, že jí pomáhal Google tím, že umožnila zveřejnění podněcujících videí na YouTube.
Sekce 230 je velmi stručný zákon, který imunizuje webové stránky nebo služby pro obsah generovaný jejich uživateli, za předpokladu, že je vynaloženo úsilí „v dobré víře“ o zmírnění nezákonného obsahu. Jádrem případu je, že protože Google nefiltroval videa ISIS, byl zodpovědný za Gonzelezovu smrt.
Kromě specifik tohoto případu má slyšení potenciálně širší dopad na všechny otázky kolem paragrafu 230, kterým se zabývala soudkyně Nejvyššího soudu Elena Kaganová.
„Každé ostatní průmyslové odvětví musí internalizovat náklady spojené s nesprávným chováním. Proč je technologický průmysl propuštěn?“ řekl Kagan. „Je to trochu nejasné.“
„Na druhou stranu chci říct, že jsme soud, který o těchto věcech opravdu nevíme,“ pokračovala. „Tohle nejsou jako devět největších odborníků na internetu.“
Justice Kagan však také poznamenala, že „nemusí přijímat věci typu ‚nebe padá‘ [in order] přijmout… existuje mnoho nejistoty, zda jít cestou [internet companies] Nechal by nás jít, částečně kvůli obtížnosti kreslení čar v této oblasti.“
„A právě kvůli tomu, že jakmile půjdeme s vámi, najednou zjišťujeme, že Google není chráněn a možná by Kongres měl chtít tento systém,“ řekl soudce Kagan. „Ale není to něco, co by měl udělat Kongres? Ne soud.“
Eric Schnapper, jménem Gonzalesova obleku, řekl, že algoritmy YouTube nasměrují uživatele na určitá videa. „A základním podstatným tvrzením je povzbuzovat lidi, aby se šli podívat na videa ISIS, což by bylo napomáhání ISIS,“ řekl.
Soudce Kagan poukázal na to, že „pokaždé, když se někdo dívá na cokoli na internetu, je v tom zapojen algoritmus… ať už je to vyhledávač Google, nebo tato stránka YouTube…“
Posunula tento bod dále a poukázala na to, zda skutečnost, že „všechno zahrnuje způsoby organizace a upřednostňování materiálu“, znamená, že případ žalobce nás posílá tak, že 230 skutečně nemůže znamenat vůbec nic?
„[We’re] se zaměřením na funkci doporučení,“ řekl Schnapper, „že kladně doporučují nebo navrhují obsah ISIS… Zapnete počítač a… počítače na YouTube vám pošlou věci, o které jste je nežádali.“
„Obávám se, že jsem zcela zmaten jakýmkoli argumentem, který v současné době uvádíte,“ odpověděl soudce Alito.
Google o budoucnosti internetu
Právní zástupkyně společnosti Google Lisa Blatt byla dotázána, zda jsou weby podporovány k moderování, aniž by se musely bát trestu za problémy. Blatt tvrdil, že pokud weby „sejmou cokoliv, proti čemu by někdo mohl namítat, a pak v podstatě máte – a to mluvím obrazně a ne doslova – ale máte Truman Show versus hororová show.“
„Máš jen anodynu, víš, karikaturní věci, které jsou velmi veselé,“ řekla, „jinak máš na internetu jen odpadky.“
Slyšení se také zabývalo otázkou miniatur obrázků, které YouTube zobrazuje jako plakáty k videím.
„Mají za cíl povzbudit diváka, aby na ně klikl a šel se podívat na video,“ řekl Schnapper. „Sporné je použití algoritmů k jejich generování – tyto miniatury a miniatury zase zahrnují – obsah vytvořený obžalovaným.“
Argument tedy částečně spočívá v tom, že miniatury plakátů vytváří YouTube, nikoli uživatel, který je nahrál, nebo tvůrce obsahu. (Pokud uživatel YouTube neposkytne svůj vlastní obrázek plakátu, YouTube vezme snímek z videa.)
Zdá se, že Schnapper dále argumentuje tím, že součástí případu je výběr toho, který plakát s miniaturou videa se uživateli zobrazí. Soudci Nejvyššího soudu nebyli přesvědčeni, soudce Kagan uvedl, že videa jsou „založena na tom, co algoritmus naznačuje, že uživatele zajímá“.
Co se stane dál
Zástupce amerického generálního prokurátora Malcolm Stewart při slyšení tvrdil, že Nejvyšší soud by měl nařídit nižším soudům, aby se případem dále zabývaly. Nejvyšší soud však nepřesvědčil.
„Právě teď po nás žádáte, abychom učinili velmi přesný prediktivní úsudek, že ‚Nebojte se, že to opravdu nebude tak zlé‘,“ odpověděl soudce Kavanaugh. „Nevím, že to tak vůbec je. A nevím, jak to můžeme nějakým smysluplným způsobem posoudit.“
Slyšení trvalo téměř tři hodiny. Podobné slyšení se bude konat ve středu ve věci Twitter v. Taamneh.
Zdroj: appleinsider.com